Tygr je největší kočkovitá šelma a bohužel patří i k nejohroženějším druhům zvířat. Je to krásná a charismatická kočka, kterou většina lidí obdivuje či se jí bojí. Zájem lidí však tygry dovedl až na pokraj vyhubení, protože stinnou stránku obdivu tvoří i poptávka po kůžích, trofejích a produktech vyrobených z tygřích těl. Ještě kolem roku 1900 bylo v přírodě přes 100 000 tygrů, bohužel současná populace čítá více než 5 500 jedinců (Global Tiger Forum), z nichž se rozmnožuje asi 40 %. Některé poddruhy tygra už byly úplně vyhubeny, např. tygr balijský, kaspický, jávský...
Tygři jsou loveni člověkem po staletí, protože vždy byli považováni za nepřítele, konkurenta či krásnou trofej. Jedná se o silné a nebezpečné zvíře, jehož ulovení dává člověku-lovci určitý status a pocit moci. Indičtí maharádžové zabíjeli tisíce tygrů (maharádža z Radžastánu ulovil za svůj život 3 000 tygrů), bohatí Angličané v dobách koloniální Indie za nimi nijak nezaostávali (sir Stanford Raffles se chlubil úlovkem 36 tygrů během jediného lovu…). V některých dobách a oblastech dokonce nešlo ani o lov pro zábavu, ale o promyšlené masové vybíjení. Rusko vytvořilo na začátku 20. století plán na kolonizaci střední Asie, který zahrnoval i projekt na vyhubení tygrů v oblasti Kaspického moře. Do vybíjení tygrů byla v té době zapojena i carská armáda. V komunistické Číně Mao Ce-Tung v roce 1959 označil tygra za nepřítele lidu a vedl kampaň za jeho úplné vyhubení. Jak je vidět, tygři to neměli lehké a ani dnešní doba jim příliš nepřeje. Areál výskytu tygrů se za posledních 100 let zmenšil o 95 % a i dnes jsou pytlačeni a zabíjeni, byť je tato činnost v dnešní době již nelegální.
Klíčová je totiž poptávka – z tygra lze zužitkovat prakticky vše a dá se na něm skvěle vydělat. Lze říci, že mrtvý tygr je bohužel „cennější“ než živý. Kožešiny mohou stát na černém trhu až 25 000 USD, slouží jako dekorace bytu, symbol luxusu a prestiže či častý úplatek pro vojáky a vysoké úředníky v Asii. Kosti jsou surovina ceněná v tradiční čínské medicíně (současná cena je 1 000-2 000 USD/kg kostí). Špičáky a drápy se nosí jako talismany a šperky přinášející štěstí. Tygří tuk prý léčí revmatismus, vousy uleví od bolesti zubů, mozek léčí lenost a akné, drápy poslouží proti nespavosti a penis jako afrodisiakum. Obchod s tygřími penisy je v Asii velmi lukrativní. Je však zajímavé, že penis tygra je ve skutečnosti velmi malý, proto se na trhu objevují velké napodobeniny vyrobené z penisů jelenů.
Populární a hojně obchodované je tzv. tygří víno (produkt vyráběný na tygřích farmách v Číně) – mrtví tygři se naloží do alkoholu a nechají se několik týdnů odležet. Výluh se pak stáčí do lahví s emblémem tygra a prodává se za cca 100 USD/litr.
Největšími konzumenty tygrů jsou Čína a Vietnam. Obchod s tygry je od roku 1990 mezinárodně zakázán. Zákaz platí od roku 1993 i pro domácí trh v Číně a ve Vietnamu, ale to je jen teorie. Kvůli velké poptávce existuje rozsáhlý nelegální obchod, v němž jsou zapojeny i organizované kriminální gangy. Nejvíce tygrů žije v Indii, kde se také nejvíce pytlačí. Pašerácké trasy, po nichž proudí kontraband z upytlačených tygrů, vedou z Indie přes hory Nepálu a Tibetu do Číny. Tygři upytlačení v oblasti Indočíny jsou posíláni překupníkům ve Vietnamu.
Bohužel se zdá, že v obchodu s tygry je nemalou měrou zapojena i Česká republika. Může se zdát divné, že by země ve střední Evropě měla problém s tygry, když zde v přírodě nežijí, ale v posledních letech tomu tak skutečně je. Důvodem je přítomnost silné vietnamské komunity, v jejímž prostředí existuje velká poptávka po tygřích produktech. Vyšetřování ukazuje, že obchod s částmi tygřích těl je dobře organizovaný a výdělečný a odehrává se i ve střední Evropě.
V roce 2013 celníci na Svitavsku zastavili auto vietnamského občana a uvnitř nalezli kompletní tygří kostru ukrytou v pytlích s oblečením. Později téhož roku byly na letišti v Ruzyni zabaveny dvě tygří kostry vyvážené z Prahy do Hanoje. Kosti byly v surovém stavu ještě se zbytky tkání a jako úkryt byly zvoleny velké reprobedny. Jednalo se o relativně mladé tygry, na kostech však byly patrné známky chovu ve velmi špatných podmínkách. Zboží bylo odesíláno z vietnamské tržnice SAPA a totožnost odesílatele byla fiktivní.
Od roku 2007 bylo v ČR chováno v zajetí cca 360 tygrů (pouze 39 v zoo). Kvůli narůstajícímu problému provedla Česká inspekce životního prostředí komplexní kontroly všech chovaných tygrů. Výsledky byly celkem překvapivé – ukázalo se, že mnoho tygrů zmizelo, uhynulo či bylo vyvezeno do dosti podezřelých zařízení. Průměrná doba dožití tygra v soukromém chovu v České republice je 5 let, v přírodě či v zoo se přitom dožívá až 20 let. Zjišťujeme, že v Čechách tygři umírají velmi mladí. A je nejasné, kam mizí jejich těla. Všechno bohužel nasvědčuje tomu, že s tygry se u nás děje něco velmi špatného…
V přírodě zbývá více než 5 500 tygrů (Global Tiger Forum), ale přes 20 000 jich je chováno v zajetí. Kupodivu jen malá část z tohoto množství je v zoologických zahradách. Vypustit odchované tygry do přírody a obnovit tak jejich přirozené populace bohužel jen tak nelze. Zvířata ze zajetí nemají správné instinkty, neumí lovit a jsou zvyklá na člověka. Nemáme ani moc možností, kam je vypustit – v Asii je hustota obyvatel stále vyšší a tygr potřebuje obrovské teritorium s dostatkem přirozené kořisti.
Tygři jsou chováni v zajetí z různých důvodů. Pomiňme zoologické zahrady, jejichž účel je celkem zřejmý. Dalším typem chovu jsou cirkusy a potulné výstavy, kde jsou zvířata cvičena a předváděna pro zábavu lidí. Dnes je tento fenomén již díkybohu na ústupu. Některé cirkusové chovy se přeorientovávají na produkci prokřížených barevných forem, jako jsou např. bílí tygři, zlatí tygři nebo kříženci tygra a lva (ligr).
Tygry chová i mnoho soukromých osob jako poněkud zvláštní mazlíčky – tento chov je typický pro Evropu a Ameriku. Jde o zábavu bohatých lidí disponujících dostatkem financí, protože chov velké šelmy není levný. Šelma dodává svému majiteli status někoho výjimečného a slouží obvykle i jako symbol bohatství a moci. Zřejmě pro účely takového chovu bylo pašováno i tygří kotě nalezené thajskými celníky v kufru ženy cestující letadlem z Bangkoku. Tygřík byl uspaný narkotiky, měl zavázanou tlamu a byl ukryt mezi plyšovými hračkami v kufru.
Příklad za všechny – známý thajský tygří chrám Wat Pha Luang Ta Bua v provincii Kanchanaburi. Chrám údajně chová zachráněné tygry, o něž se mniši láskyplně starají. Turisté mohou chrám navštívit a za vysoké vstupné se mohou s tygry fotit a mazlit se s malými mláďaty. Léta bylo nevládními organizacemi upozorňováno, že jde o bezohlednou komerční atrakci a že nejde o zachráněná zvířata. Naopak se jedná o tygry omámené sedativy, aby na sebe nechali sahat a nebránili se, zvířata nejsou dostatečně krmena, jsou držena ve špatných podmínkách atd. V roce 2016 proběhla v chrámu policejní razie a z chrámu bylo odvezeno a zabaveno asi 120 tygrů. Vyšetřovatelé zjistili mnoho podezřelých věcí, mimo jiné i to, že chrám zřejmě obchodoval s tygřími produkty – v mrazácích bylo nalezeno přes 40 tygřích embryí a mrtvých mláďat, nalezeny byly i lahve s tygřími vývary apod. Případ je stále v šetření.
U mnoha tisíc tygrů se jedná o chov komerční – tento účel chovu je typický pro Asii. Přes 5 000 tygrů je v Číně chováno na farmách, často v drsných podmínkách. Tygři jsou drženi ve velkých skupinách v betonových výbězích či malých klecích (pro tygra jakožto solitérní a teritoriální druh je takový způsob chovu utrpení). Mláďata jsou v několika dnech odebírána matkám, aby brzy znovu zabřezly. Malá tygřata slouží návštěvníkům na mazlení a focení selfie. Větší zvířata, se kterými se návštěvníci také fotí, mají často odstraněny drápy, případně dochází k jejich omámení pomocí narkotik. Obecně lze říci, že na asijských farmách jsou držena zničená zvířata, ať již s ohledem na způsob chovu, nebo kvůli křížení různých tygřích poddruhů bez ohledu na genetiku. Farmy oficiálně deklarují, že jejich účelem je osvěta a vzdělávání. V jakém směru je však toto vzdělávání vedeno? Co se zde naučí děti ze škol a školek? Skutečný účel farem je jiný než osvěta. Farmy produkují tzv. tygří víno (tygří mrtvoly se naloží do alkoholu a nechají se několik týdnů louhovat). Nápoj se prodává za cenu cca 100 USD/litr.
Majitelé tygřích farem také tlačí na vládu, aby uvolnila a legalizovala obchod s tygřími produkty, na čemž by se dalo báječně vydělat. Chovat tygry ve velkém a prodávat jejich těla za drahé peníze na trh. Poptávka je značná, ceny vysoké. Argumentuje se tím, že by legální dodávky mohly nasytit trh a utlumit tak pytlačení tygrů ve volné přírodě. Opak je bohužel pravdou. Znamenalo by to obnovení statusu tygra jako „konzumního“ zvířete a naprostou nemožnost kontroly, respektive odlišení legálního a nelegálního zboží. Upytlačení tygři by se snadno „proprali“ přes zboží z farem. Letitá zkušenost také praví, že bohatí lidé vždy upřednostňují zboží z přírody (přirozené, se silným účinkem) před tím z umělých podmínek farem (slabší účinek). Legalizace obchodu s tygřími výrobky z farem by tak v reálu mohla znamenat konec tygrů ve volné přírodě.
Ne vždy jde o lásku ke zvířatům – v posledních letech se objevila nová zvláštní zábava pro bohaté. Jde o luxusní večírky, na nichž jsou zabíjeni tygři a následně je konzumováno jejich maso. Tiskem proběhl případ bohatého Číňana, který byl odsouzen k 13 letům vězení za takovýto večírek, na němž byli 3 tygři zabiti pomocí elektrického proudu. Obdobný případ se odehrál v Moskvě.
Na lásce lidí ke zvířatům a obdivu velkých koček je postaveno fungování mnoha safari parků a zařízení, kde se lidé mohou zvířat dotýkat a mazlit se s nimi. Málokdo si uvědomuje, že jde o týrání a že svou návštěvou a zaplacením vstupného sám přispívá ke zneužívání těchto zvířat.
V zavazadlech vietnamských občanů cestujících z Prahy do Hanoje jsou v posledních letech opakovaně nalézány tygří špičáky, drápy a kosti. Objevují se také tekuté vývary a pevné masoxy vyrobené dlouhým varem tygřích těl. Tyto extrakty prý dodávají uživateli značnou sílu a odolnost.
Případy v České republice se pravděpodobně týkají tygrů pocházejících ze zajetí, nikoliv upytlačených v přírodě, ale i takový obchod je nelegální a stimuluje další poptávku po tygrech, zvláště když jsou produkty zasílány do Asie. Otázkou je, z jakého zdroje tygří produkty ve střední Evropě pocházejí a zda tito tygři uhynuli přirozeně či byli zabiti.
